Občanský zákoník umožňuje zapsat do závěti i tzv. vedlejší doložky – podmínky, doložky času nebo příkaz.
Podmínkami se rozumí takové události, u kterých není jisté, zda v budoucnu nastanou nebo ne. Podmínky se v praxi dělí na odkládací a rozvazovací. V případě odkládací podmínky závisí nabytí dědictví na jejím splnění (např. nabytí dědictví pouze pro dostudování školy, opravy zůstavitelova domu, péče o domácího mazlíčka). Při splnění rozvazovací podmínky naopak dědic dědictví pozbyde (např. pokud se odstěhuje z ČR). V případě, že dědic podmínku nesplní, ztrácí nárok na dědictví.
Doložky času slouží k určení, že dědic nabývá právo jen na určitou omezenou dobu nebo později než dnem smrti zůstavitele. Rozdíl oproti podmínce je, že doložení času je vázáno na událost, která v budoucnu nastat musí (např. konkrétní datum nebo uplynutí určitého počtu let od smrti zůstavitele)
Příkazem zůstavitel ukládá dědicovi povinnost, aby s majetkem naložil určitým způsobem, aby něco vykonal nebo něco opomenul (např. příkaz uspořádat vzpomínkové setkání a sezvat tam určitou společnost). Nesplnění příkazu může způsobit ztrátu dědických práv, ta poté přechází na určené dědice nebo na ty zákonné.
Možnost naložit v závěti se svým majetkem podle uvážení zůstavitele je omezena ochranou dědice, tedy aby zůstavitel nemohl dědice posmrtně šikanovat. Neplatná by tak například byla podmínka uzavřít manželství nebo se rozvést. O tom zda podmínka naplňuje svou povahou literu zákona tak, tak byla neplatná, případně musí rozhodnout soud. Žádná podmínka ale nesmí zatížit díl nepominutelného dědice.
