Dědická smlouva
Dědickou smlouvou můžete věnovat celý majetek nebo jeho část člověku nebo organizaci, se kterým smlouvu uzavřete. Výhodou tohoto postupu je, že se na využití daru dohodnou obě strany předem.
Dědickou smlouvou zůstavitel ustanovuje druhou stranu smlouvy dědicem určité části svého majetku (nejvýše ve vztahu k ¾ majetku). Na rozdíl od závěti dědickou smlouvu není možné později jednostranně odvolat nebo měnit, je možné tak činit jen dohodou s druhou stranou smlouvy.
Dědická smlouva se uzavírá ve formě notářského zápisu. Notář pak smlouvu zaeviduje v Evidenci právních jednání pro případ smrti.
Odkaz
Odkazem nařizujete dědicovi, aby dal někomu něco z dědictví – mohou to být peníze, jednotlivá movitá nebo nemovitá věc, spoření na účtu, pravidelná dávka apod.. Odkaz může být vhodný způsob věnování v případě darů menší hodnoty nebo v případech, kdy Vám jde o to, věnovat někomu právě jednu konkrétní věc (jejíž hodnota by však neměla činit většinu dědictví, protože podíl každého dědice na dědictví musí být alespoň z jedné čtvrtiny odkazy nezatížený).
Odkázaná věc se nenabývá přímo z dědictví, ale od dědice. Tím je trochu menší jistota, že odkaz bude skutečně splněn. Na druhou stranu je výhodou odkazu pro zůstavitele, že je věnováno, co určí. Na rozdíl od dědiců, kteří nabývají vždy poměrnou část dědictví, a tedy i případné dluhy. Ten, kdo nabývá odkaz, není odpovědný za žádné dluhy z dědictví.
V praxi to funguje tak, že pokud zůstavitel věnuje například na dobročinné účely auto nebo peníze a zřídí odkaz neziskové organizaci, pak se tato organizace neúčastní dědického řízení a nenabude odkaz přímo z dědictví, ale pouze nabude právo na odkaz vůči dědici. O tom, že byl odkaz zřízen, však musí být organizace v průběhu dědického řízení informována, což zkontroluje notář.
Odkaz je možné zřídit v závěti, ale i v samostatném dokumentu, pro který platí stejné formální požadavky jako pro závěť. Odkaz je možné zřídit i dědickou smlouvou, uzavřenou buď s dědicem, nebo s tím, kdo má být odkazem obdarován.
