Při koncipování závěti je třeba mít na vědomí práva tzv.nepominutelných dědiců. Těmi jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Není podstatné, jestli nepominutelní dědicové pocházejí z jednoho nebo více manželství nebo jak intenzivní vztah s ním zesnulý měl, zda se pravidelně vídali apod.
Nezletilému nepominutelnému dědici náleží aspoň ¾ jeho zákonného podílu a zletilému aspoň ¼ zákonného podílu. Právo na povinný díl je pouze právem na peněžní částku rovnající se hodnotě povinného podílu (nikoliv na podíl z pozůstalosti). To znamená, že nepominutelný dědic nenabyde např. ½ nemovitosti, ale bude mít nárok na peněžní částku rovnající se hodnotě ½ této nemovitosti, která je součástí pozůstalosti.
Výše povinného podílu se vypočte tak, se určí hodnota jmění. V praxi se ocení majetek zůstavitele, odečtou se dluhy a připočte se co započítává na povinný díl. Započtení na dědický podíl se nazývá kolace. Započte se to, do nepominutelný dědic nabyl odkazem, co bezplatně obdržel v posledních 3 letech a co mu zůstavitel dal za života na úhradu založení samostatné domácnosti. Všechny děti tedy nemusí dostat rovný díl dědictví.
Zůstavitel nesmí rozdělit majetek tak, aby se nepominutelným dědicům nedostalo zákonného podílu.
Ještě pro připomenutí, manželka, rodiče, partner ani sourozenci nejsou nepominutelnými dědici a je plně na vůli zůstavitele, zda jim něco odkáže nebo ne.
Příklad
Pan Beránek žije s manželkou a z minulého manželství má 2 děti, dospělou dceru a 17-letého syna. Majetek manželů Beránkových činí ž milionů korun, kde jejich byt má hodnotu 3 miliony korun a dále mají na účtě dalších 3 miliony korun.
Po smrti pana Beránka se nejdříve vypořádá společné jmění manželů, ½ majetku připadne manželce. O zbylou polovinu majetku, tj.3 miliony korun se povede dědické řízení.
V závěti se pan Beránek rozhodl odkázat veškerý svůj majetek manželce, což notář nemůže akceptovat, protože 2 děti pana Beránka jsou nepominutelnými dědici. Podle zákona se děti pana Beránka dělí s manželkou rovným dílem a každý by měl dostat 1/3, tedy 1 milion korun. Tento zákonný díl lze u nepominutelných dědiců příslušně ponížit a to následovně.
Povinný díl nezletilého syna jsou ¾ jeho zákonného podílu, tedy 750 tisíc korun. U dospělé dcery je to ¼ zákonného podílu, tedy 250 tisíc korun. Tyto částky musí děti obdržet, aby bylo vyhověno zákonnému vypořádání. Děti nemají automaticky nárok na podíl na bytu, který si může manželka nechat, ale musí děti vyplatit.
Pro zajímavost, nepominutelného dědice lze vydědit. Musí k tomu být splněny zákonné důvody, kterými jsou:
- Vyděděný neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi.
- Vyděděný neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem.
- Vyděděný byl odsouzen za spáchání trestného činu svědčícího o jeho zvrhlé povaze.
- Vyděděný trvale vede nezřízený život.
- Vyděděný je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl, v tom případě je ovšem třeba, aby byl tento povinný díl zůstaven jeho potomkům.
V případě, záměru vydědit neopomenutelného dědice (potomky), musí závěť obsahovat tuto informaci včetně zdůvodnění, proč k tomu dochází, tedy proč se zůstavitel tak rozhodl. Tento bod má však své zákonné omezení, které je třeba znát a řídit se jím. V této záležitosti je dobré toto téma projednat s notářem.
Pro případ, že dědic dědictví nenabude, může zůstavitel ustanovit dědici náhradníka.
Zvláštním případem náhradnictvím je tzv.svěřenské nástupnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).
