Dědické řízení se zahajuje úmrtím zůstavitele tak, že matrika předloží soudu úmrtní list. Soud podle místa úmrtí zesnulého určí notáře. Ten bude hlavní osobou v rámci řízení, jelikož bude projednávat a vydávat usnesení týkající se dědictví po zesnulém zůstavitelovi. Jakmile notář obdrží od soudu pověření a spis, pozve k předběžnému šetření osobu, která je uvedena jako vypravitel pohřbu.
Následně notář učiní první krok v rámci řízení, tj. předběžné šetření. Konkrétně předvolá osobu, která je seznámena s rodinnými a majetkovými poměry zůstavitele. Obvykle je to osoba, která vypravila pohřeb. Předběžné šetření většinou začíná jeden měsíc po úmrtí zůstavitele. Není třeba, aby sek předběžnému šetření dostavili všichni dědicové, postačí přítomnost jednoho z nich.
Účelem předběžného šetření je zjistit okruh dědiců a rozsah majetku, který má být předmětem dědického řízení. Jedná se tedy o jednání vedené hlavně cestou doplnění dotazníku, kdy se pověřený pracovník notáře vyptává předvolané osoby postupně na rodinné poměry zůstavitele. Smyslem je zmapovat, kdo by připadal v úvahu jako dědic zůstavitele. Předvolaný je tedy tázán na manžela/manželku zůstavitele, jeho děti, rodiče, tzv. spolužijící osoby, někdy i sourozence a jejich děti a prarodiče zůstavitele a jejich děti. Plus zda zůstavitel zanechal závěť, dědickou smlouvu nebo listinu o vydědění. Pokud ne, bude se dědit na základě zákonné posloupnosti. Dále se mapuji majetkové poměry zůstavitele.
Na předběžné šetření by si předvolaný měl vždy připravit:
- Závěť, případně listinu o odvolání závěti, listinu o vydědění
- Přesné adresy s daty narození:
- Potomků – pokud nežijí jejich děti (tj. vnuků zůstavitele)
- Manžela/manželky
- Rodičů (žijí-li) – pokud zůstavitel nezanechal výše uvedené osoby
- Sourozenců – pokud nežijí jejich děti (tj. synovců a neteří zůstavitele)
Pokud některé z osob nežijí, datum úmrtí a poslední bydliště
- Doklady k bankovním účtům, případně bezpečnostní schránce
- Doklady o členství ve stavebním bytovém družstvu nebo jiném družstvu
- Pokud zůstavitel vlastnil motorové vozidlo, tak velký technický průkaz
- Pokud zůstavitel vlastnil či spoluvlastnil nemovitost – dům, chatu, garáž, byt, pozemek:
- Výpis z listu vlastnictví (pokud jej máte k dispozici)
- Listiny dokládající jakým způsobem nemovitý majetek nabyl (smlouvy, dědické rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, dohodu o vydání věci, výpis z pozemkové knihy apod.)
Poté si notář ověří dané informace a zjistí další rozhodné skutečnosti. Ověří například, zda u některého z notářů opravdu není uložena závěť, dědická smlouva nebo listina o vydědění některého z případných dědiců. Dále si potvrdí okruh dědiců v centrální evidenci obyvatel. Na katastru prověří nemovitý majetek zůstavitele. U bank a pojišťoven zjistí zůstatky na účtech a v případě, že šlo o důchodce si ověří na České správě sociálního zabezpečení skutečnosti ohledně výplaty důchodu.
Před skončením dědického řízení je proveden soupis aktiv a pasiv dědictví (tj. majetku a dluhů zůstavitele), a to dle stavu k datu úmrtí. Z toho důvodu je třeba majetek ocenit a dluhy vyčíslit rovněž ke dni úmrtí. Majetek je nutno ocenit tzv. cenou obvyklou (tedy cenou tržní).
Potom, co má notář k dispozici dostatek informací o dědicích a majetku zůstavitele, je možné ve věci nařídit jednání s předvolanými dědici zůstavitele. K tomuto dojde přibližně 2 až 3 měsíce po ukončení předběžného šetření. Předvolání musí být dědicům doručeno alespoň 10 před zahájením samotného konečného jednání
Na tomto jednání jsou dědici poučeni o tom, že kromě majetku na ně mohou přejít i dluhy zůstavitele (a to i ty, které se objeví až později). Poučí je také o možnosti odmítnutí dědictví. Důvodem odmítnutí dědictví mohou být dluhy zůstavitele. Dědictví nelze přijmout s výhradami, buď je přijmete jako celek nebo odmítnete. Pro připomenutí, pokud měl zůstavitel dluhy, dědic je povinen tyto uhradit do výše nabytého dědictví.
Délka dědického řízení závisí zejména na dostupnosti a stavu potřebných dokumentů a podkladů (například závěti), tak na dostupnosti a ochotě spolupracovat jednotlivých dědiců a svědků. V procesu je také možnost odmítnout dědictví nebo se proti rozhodnutí odvolat, konečná délka dědického řízení je proto velmi individuální. Standardní doba dědického řízení činí zhruba 4 měsíce od úmrtí zůstavitele, přičemž většina řízení o pozůstalosti je ukončena do 1 roku.
